Obnova po tornádu

Formulář pro ubytování dobrovolníků https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSdpHtLhudbDanmibBzRa93aDr_OJ8L7wJWzM195lE2AENc5Zw/viewform?embedded=true

Není třeba se tolik rozepisovat o tom, co máme v dnešní medializované společnosti jako na dlani. Živelná událost, která ničivě zasáhla Břeclavsko a Hodonínsko přinesla však také obrovskou vlnu solidarity a velkou ochotu přispět alespoň malým dílem k potřebné obnově. Děkujeme všem za účast a jakoukoliv nabídku pomoci.

Zatím mapujeme situaci, abychom příliš nedublovali činnosti a dary zajištěné již v hojné míře z jiných zdrojů. Protože není v našich silách a možnostech obsáhnout všechny akutní potřeby, chceme se zaměřit s pomocí spíše na konkrétní rodiny, či místa.
Zítra (v sobotu 26. 6.) jdu obhlédnout situaci (doposud je hlavní prostor především pro záchranné složky) a budu jednat s dalšími koordinátory pomoci.

Ivan Fuček

Pokud byste chtěli tuto naši pomoc již v této fázi podpořit finančně, použijte nejlépe v. s. 2406 a do předmětu zprávy uveďte například slovo obnova.

Číslo účtu: 251536432/0300
IBAN: CZ96 0300 0000 0002 5153 6432

Obnova

Sobota 26. 6.

Dnes jsme byli zapojeni do pomoci na třech místech, v Hodoníně, Lužicích a Mikulčicích. Je skvělé vidět velké množství dobrovolníků z celé republiky, kteří se pustili do oprav střech, úklidu suti, odstraňování padlých stromů. Podle situace na místě vypadá, že jsou již téměř všechny poškozené střechy minimálně zaplachtovány, leckde se již objevuje první krytina. Ve skladech již pozastavili příjem oblečení, jídla, spacáků a dek. Vítány jsou nadále sekery, kladiva (tesařské nářadí), hřebíky, baterky, elektrocentrály, powerbanky, rozbrušovačky, kolečka na odvoz suti, automobily.

Na některých místech se již pomalu obnovuje dodávka elektřiny, ale jinde to potrvá ještě delší čas. Lidé z některých částí poškozených obcí jsou většinou odříznuti od informací „z venku“, mnohdy si nemají jak dobít mobil.

I s vaší pomocí se nám dnes podařilo podílet se na rozdeji cca 450 porcí teplého jídla brigádníkům. Chystáme se dodat nářadí a materiál na opravy a poskytnout nějakou energii, tam, kde je potřeba.

Bude nutno podporovat poškozené rodiny dlouhodobě, zvláště pak v čase, kdy prvotní dobrovolnické nadšení pravděpodobně opadne. Těší nás, že můžeme nabídnout víc, než jen práci našich rukou — a že je v této chvíli nesmírně důležitá.

A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska.

Úterý 29. 6.

Včera probíhaly nějaké nákupy, tak abych nezapomněl, chci poděkovat všem ochotným dárcům. Peníze zatím přibývají, pro náš účet, hodně nezvyklým tempem. Pokud někdo snad zapomněl napsat správný variabilní symbol nebo nevyplnil zprávu pro příjemce, je nám jasné, na jaký účel jsou peníze od neznámého dárce věnovány. Kdo bude potřebovat, například kvůli daním, potvrzení o daru, zašlete prosím potřebné identifikační údaje.
Dnes se chystaly suroviny na zítřejší rozdávání jídla u Lužáku a k tomu přibyla spolupráce s Gedeony.

Potřeby se na jednotlivých místech velmi rychle mění a je třeba reagovat velmi pružně. Dnes jsme rozdali nějaké nářadí (sponkovačky, lopaty. pily, vodováhy, lepící pásky, lano…) powerbanky, hřebíky, rukavice, montážní pěny a další. Najezdilo se spousta kilometrů tam a zpátky, sem a tam a naopak. Modlete se, prosím, ať nás mine déšť, či dokonce bouře.

Středa 30. 6.

Dnes jsme se opět zaměřili na péči o stravování brigádníků a poskytnutí teplého jídla těm, kteří nemohou vařit. U Lužáku chutnaly bramboráky, cigánská pečeně v bulce, čerstvý kotlíkový guláš a další dobroty. V našem stánku pro „dobití baterek“ leckteří ocenili nabídku kávy, melounu, baterek a gedeonských NZ. S velkou radostí jsem vítal zájem i mezi přítomnými vojáky. Pod stínem slunečníku byl dokonce prostor pro důležité rozhovory. Jsem vděčný za všechny dobrovolníky, kteří s velkou ochotou vše realizovali. Je za tím spousta nepříliš viditelné práce. Pokud byste se rádi připojili, nabízíme ubytování a podporu, dle našich aktuálních možností. Zde je odkaz na formulář:

https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSdpHtLhudbDanmibBzRa93aDr_OJ8L7wJWzM195lE2AENc5Zw/viewform?embedded=true

Čtvrtek 1. 7.

Sedám k těžkému úkolu, napsat alespoň pár nových informací z dalšího dne. Sotva jsme se rozloučili se skvělým Danem, přibyla dnes nová dobrovolnice Lily, děvče do nepohody. Zvládla by jednou rukou konejšit dítě a druhou krotit m(M)edvěda. S Evou a dalšími třináctimi soudruhy posouvali uklizenou zónu pomalu za hranice Mikulčic. Já jsem objel Lužice a Mikulčice a vypravil se na nákup akutních potřeb.

Seznam Mikulčice:

Záchodové zvony (neměli), Krtek nebo jiný Hydroxid sodný, protihluková sluchátka, vruty nad 70 mm, pajsry, tesařské sekery a kladiva, panty, zámky a vložky, vodováhy, texy, sponkovačky + náplně, dezinfekční bloky do WC, kávu.

V Lužicích jsem opět zaslechl volání po hřebících, kterými předevčírem pohrdli. Možná by se opět šikla nějaká lana (přeformulováno).

Pátek 2. 7.

Dnes se smažilo, vařilo, vonělo a rozdávalo v Moravské Nové Vsi. Stojí za to zmínit důležitost role lidí v uniformách. Hasiči, vojáci, policie. Bez nich by v tom lidském hemžení zavládl těžký chaos.

Je pro mě velmi přínosné setkávat se s dobrovolníky a poznávat tak další skvělé lidi ryzího charakteru. Dnes se také pomáhalo při opravě jednoho domova. Občas je nutné něco strhnout a začít stavět znovu.

Díky Láďo a další. Jak se praktická pomoc snadno pojí s evangeliem — vždyť víte, že vaše práce není v Pánu marná.

Sobota 3. 7.

Dnes vám zprávu přináší Lily, dobrovolník z Prahy.

Zdravím všechny místní z Hodonína a okolí. Asi před hodinkou jsem se vrátila zpět na základnu, kterou je mi sborová budova – díky za to! Ze včerejší party jsem tu zůstala sama, tak jsem byla zavezena do Mikulčic, ať se poptám na možnosti, jak pomoci a případně se k nějaké skupince dobrovolníků přidat. Po úspěšné registraci a nahlášení, že mám dvě ruce dobré na jakoukoliv pomoc, se to podařilo. S menší skupinkou jsme se vydali za Mikulčice do ovocných sadů sbírat nalétané kusy ze střech a zateplení domu – polystyrén, skelná vata apod. Když jsme měli hotovo kolem oběda, vydali jsme se zjišťovat, kde nás ještě využijí na výpomoc. Byli jsme přiděleni k úklidu kukuřičného pole, co je naproti přes trať od Mikulčic. Na první pohled to vypadá, že to pole je netknuté a co bychom tam asi uklízeli. No, na druhý pohled bylo jasné, že máme na několik hodin, ne-li dní, vystaráno. V poli se válí kusy plechů (pravděpodobně ze střech), velké kusy polystyrénu, mnoho dřevěných latí, planěk a všelijakých dalších věcí, co na pole rozhodně nepatří. Na stejném poli pracovalo ještě pár dalších skupinek, ale když jsem v půl šesté odcházela, zdaleka nebylo hotovo a uklizeno – mnoho dalších skupinek a skupin zde jistě najdou své uplatnění. Dnešní den byl velmi vyčerpávající, nejen kvůli neustálému se shýbání k zemi, ale i díky prodírání se mezi plodinami kukuřice se všemi těmi věcmi v náručí. Ale protože to bylo pro dobrou věc, tak jak se říká – jsem spokojeně unavená.

A jak se takový človíček jako já ocitne tu, na Moravě, se možná ptáte? Během minulého pátku, když jsem sledovala od rána zprávy, jsem už hned věděla že musím něco podniknout, že to přeci nejde, jen tak toto přejít bez povšimnutí. Ačkoliv všude v médiích odrazovali dobrovolníky ať nejezdí, hned jsem zjišťovala možnosti, jak se sem dostat. Nakonec příslušník městské policie v Praze zorganizoval menší skupinu odhodlaných a vyrazili jsme v sobotu brzy ráno směrem na Moravu. Nakonec jsme skončili v Mikulčicích, kde jsme pomáhali oba dva dny na několika místech – odklízet suť ze zahrádek a sklípků, vyklízet pobořené domy, sundávat krovy a střešní krytinu, jinde zase střešní krytinu již pokládat… A do toho všeho jsme byli velmi povzbuzováni místními obyvateli, kteří se o nás starali a kávy vařili, jiní zase roznášeli koláče a teplé obědy, zdravotníci rozváželi vody a energetické nápoje. A nakonec jeden klučina, u jehož rodiny jsme v sobotu makali několik hodin, nám dokonce i zajistil ubytování se sprchou u skautů v Ratíškovicích. Takové požehnání jsme ani neočekávali a tak jsme spaní pod širákem velmi rádi vystřídali za střechu nad hlavami. 🙂

Přes tu všechnu spoušť, kterou za sebou tornádo zanechalo, bylo milé se seznámit s místními a dalšími dobrovolníky. Vyslechnout si příběhy a povzbudit je a ukázat, že v tom nejsou sami, a že za nimi stojí celá republika. Já tu jsem od čtvrtka a musím říct, že oproti víkendu jsou vidět velké pokroky. Jednak mnoho staveb má už minimálně provizorní zaplachtování střech, jiné už dokonce mají novou, a jednak je vidět, že koordinace dobrovolníků a některé ty úkony jsou už mnohem lépe vedené. Jsem povzbuzena vší solidaritou a snahou pomoci všem bez rozdílu, pomoci jim vrátit domovy zpět, jak nejrychleji a nejlépe to půjde.

Práce všeho druhu se tu jistě najde ještě několik dalších týdnů, jen se zeptat. Díky všem kteří pomáháte, díky za výborná jídla, které rozdáváte! Pro mne, jako dobrovolníka, je to obrovská pomoc, že se ještě nemusím shánět po jídle. 🙂

Kraj tu máte krásný a ráda se sem vrátím za veselejších okolností, ale dokud bude potřeba, dorazím na výpomoc s radostí. 🙂

Pondělí 5. 7.

Přestože by bylo vhodnější, aby aktuální informace byly vždy nahoře, dělám si naději, že tento příběh má svoje čtenáře. Dnes jsme domluvili nové krovy na jednu zapomenutou střechu a nábytek do dětského pokoje (až bude). Čekáme až se po svátcích opět rozeběhnou obchody a s novým tlumičem přistavíme letitý sborový karavan i se solárním systémem na místo, kde asi ještě dlouho elektřina nebude. Přiznám se, že je mi proti srsti fotit lidi v těžké situaci, natožpak někoho, jak přijímá dar, tak tady dnes najdete alespoň aktuální poptávku z Mikulčic. Dnes mi jeden bratr nabídl, že udělá online nákup, dle seznamu aktuálních potřeb za mě, tak jsem mu poskytl kontakt na firmu, se kterou máme skvělou spolupráci s chystáním a vyzvedáváním zboží přímo v Hodoníně. Pokud by to někoho inspirovalo k následování, odkaz je zde https://www.naradiprofesional.cz/

Úterý 6. 7.

Dnes jsem si olepil auto naší identifikací protože začaly přísnější kontroly kufrů při výjezdu a já pořád vozím nějaké čerstvě nakoupené nářadí a materiál mezi postiženými obcemi. Bdělému oku policisty neunikla velká krabice s lavicí a stolem na čtvrteční vaření, ale zapomenutá sekerka a pila v kufru naštěstí ano. Těžko by se vysvětlovalo, že doba ještě není tak zlá, aby pastoři rabovali v obecních skladech. Při další jízdě jsem raději nepřehlédnutelnou vodováhu hlásil předem. Kromě dvou nákupů v svátečně otevřeném Uni Hobby jsme pomohli financovat nákup kompresoru a jedna životem těžce zkoušená žena se raduje z příslibu nových oken.

Středa 7. 7.

Dá se vařit i na turistickém vařiči a během dovolené si to člověk náležitě vychutnává, přesto lze příjemně zaskočit paní domu obědem pro brigádníky i domácí (včerejší vzkaz jí nebyl předán). Také je zajímavé pozorovat, jak jsme vnímání lidmi mimo církev – „Jsou tady z toho křesťanství.“ nebo „inspekce shora“. Je skvělé být poslem dobrých zpráv v těžké době.

Je k nám na cestě další balík nářadí a materiálu až ze západních Čech – za objednávkou byl moc pěkný příběh o lidském soucitu. Zítra je na cestě dodávka latí z Blanenska – je skvělé, že vás máme, křesťany v celé republice, kteří se modlí a skládají a neskládají se z toho.

Čtvrtek 8. 7.

Dnes byl velmi náročný den, ale povedlo se toho docela hodně. Sehraná parta dnes servírovala teplé jídlo v Lužicích, mezitím se nakupovalo a zaváželo (mám čerstvý seznam potřeb). Dostal se ke mně také seznam nejpostiženějších obyvatel malé moravské vesničky, tak chci sdílet alespoň nějaké dojmy. Malý zaprášený plácek — věcné konstatování majitelky — tady stával náš domeček. Moje doplnění zde — zase bude — i s naším drobným dílem. Když jsem dostával seznam nejzasaženějších a chtěl jsem dnes alespoň dvěma rodinám nabídnout pomoc, paní (autorka seznamu) se podívala na první stranu a řekla, že to nemůže obracet, protože by se o to víc neuměla rozhodnout. Někdy nám s vyřešením Sofiiny volby pomůže nečekaná strana — „Nabídněte pomoc těm, kteří jsou na tom hůře než my, zatím to zvládáme.“

Dan si ani neumí představit, jak nesmírně užitečný dnes opět byl. Přivezl, nakoupil, naložil, vyložil, nakoupil, vyložil a hlavně odtáhl karavan na místo, čímž za mě rozlouskl hodně tvrdý oříšek (brzda se sice docela vzpouzela, ale karavan již slouží na svém stanovišti). A pak zase naložil, vyložil a jel domů. Díky.
Dnes přišla řeč i na Boha, který dopouští takové věci. Namítal jsem, že Bůh se spíše zjevuje v lidech, kteří přišli s pomocí. Vzpomněl jsem si na Eliášovu zkušenost: Před Hospodinem veliký a silný vítr rozevírající hory a tříštící skály, ale Hospodin v tom větru nebyl. Takové tornádo je dosti přesným obrazem zkázy, spouště, skrze víry v lidském životě, ve kterém chybí Boží přítomnost.
Děkuji za hlas jemný a tichý.

Pátek 9. 7.

Pragmatickému závěru verše z Kazatele 10:19 by se jistě dostalo souhlasného přijetí i ve společnosti, která Boha nezná. Peníze vyřeší všechno. Někdy ale ani peníze nejsou moc platné, když jsou prázdné sklady a je třeba chystat armování do věnce pod krovy. V knize Přísloví 17:17 je však ještě zajímavější verš: V každičkém čase miluje přítel, zrodil se bratrem pro doby soužení. A když takový přítel je schopen zapřáhnout vozík a přivést železo od nich, je okamžité řešení na světě. Když jiný přítel vezme do ruky seznam a za nasbírané peníze pošle tři obrovské krabice vrutů a dalšího, mohlo by to v Mikulčicích na chvilku stačit.
S tím věncem se mi připomenul ještě jeden verš, který jsem již viděl na stěnách modliteben. Láska zajisté Kristova víže nás. Bez jeho lásky by nás velmi rychle rozfoukal kdejaký vítr nepohody nebo závan učení.

Děkuji, že jste součástí řešení.

Pondělí 12. 7.

Mám dřevo rád, děda byl stolař a včelař, tak vůně dřeva nějak provázela mé dětství. Trochu jsem ochutnal i výrobu hudebních nástrojů a někdy mimoděk zkouším, jaký má dotyčné dřevo zvuk, ale už dlouho mi neudělalo dřevo takovou radost, jako když jsem dnes viděl nařezané krovy na pile. Nová střecha se pomalu zhmotňuje a s ní i naděje na ten obyčejný, krásný život. Jen přízrak strachu při každém mraku bude muset zahojit čas a důvěra v laskavou péči Boží.
Jsem vděčný za těžké boje v minulosti, protože svědectví o nádherných zázracích, kterých jsme byli svědky, jsou najednou tak aktuální.

Úterý 13. 7.

Cesta na pastorálku byla provázena několika naléhavými telefonáty. Mraky se opět stahovaly a dva brigádníci nestačili na přeplachtování velké střechy. Někdy se zdá, že o brigádníky není moc zájem a vzápětí se dozvím, že není nikdo volný k ruce. Nakonec si poradili a také vaření a rozdávání jídla proběhlo velkolepě a tak jsme bez výčitek svědomí zůstali na pastorálce i na noc.
Moc děkujeme za vaši fantastickou podporu i na pastorálce, budu se snažit předávat dále.

Středa 14. 7.

Vyzkoušel jsem si hranice své odvahy — bylo to šest šprušlí, které mě dělily od úplného výlezu na vysokou střechu. Nedal jsem to a stejně jsem chtěl hlavně pozdravit. Jak muselo být Petrovi, když viděl to rozbouřené moře, cítil poryvy větru a sílu vln, kterou tak dobře znal. Díky, že v Pánu Ježíši i bouře utichají. Čerstvá baterie do karavanu potěšila a mě zas potěšil pohled na dřevo již složené na stavbě.

Čtvrtek 15. 7.

Ve čtvrtek jsme se rozloučili s brigádníky z Kutné Hory a Prahy. Viděli jsme se prakticky jen u rozlučkové kávy, protože celou dobu neztráceli čas a věnovali se důležité práci v jedné z mnoha poškozených rodin.

Pátek 16. 7.

Tiší obdrží zemi… Nemám v úmyslu pouštět se do nějakých větších výkladů — jen že stejně jsem vždy zaskočen, jak často se neokázalost a skromnost pojí s věrností, vytrvalostí, nezištností. Díky tomu se podařilo zajistit přípravné práce na sobotní vztyčení krovů. Práce, která není moc vidět nesklízí velkou pochvalu, ač si ji plným právem zaslouží.

Sobota 17. 7.

Kdybych měl souhlas, nejraději bych přepsal děkovnou SMS další party brigádníků. Chápete to? Dobrovolníci děkují nám! Nechci to trumfovat, ale my jsme ti vděční především. Zase se podařilo udělat kus práce a přinést kousek tak potřebné naděje. Není divu, že ty chmury na některé zase padají: „Táta nade vším moc přemýšlí“.
Projížděl jsem včera znovu tornádem vybombardovanou hlavní třídou a už je to veselejší pohled. Někde se už lesknou nové střechy, někde je to k pokládce krytiny již nachystáno. Může nás těšit, že v těch střechách jsou také „naše“ hřebíky a šrouby a všechno další, bez čeho by to nešlo. A odpusťte mi ten patos — zůstal tam i kus našeho srdce.

Pondělí 19. 7.

Nedalo mi a vrátil jsem se, jestli je hromada suti před domem, která tak trápila pana domácího, stále na svém místě (nebyla). „Jé, vy na nás stále myslíte,“ vítal mě tentokrát úsměv a k tomu i poděkování brigádníkům od sousedů.

Nevíme, jestli bude možno pokračovat vaření brigádníkům, domorodcům, vojákům… Opět se rozdalo velké množství teplého jídla a chlazené limonády, ale zdá se, že obce chtějí nechat větší břemeno starostí na občanech.

Úterý 20. 7.

Brigáda skvělá, služba výborná, jen znovu jsme byli upozorněni, že každý má své tělesné limity a není radno je dlouhodobě překračovat. Díky, Bože, za ochranu.

Čtvrtek 22. 7.

Hromada stavebního materiálu na věnec a štíty putovala vaší zásluhou na další stavbu v Lužicích. Další příslib pomoci potěšil jednu osamělou, ale velmi statečnou osobu.

27.7. – 30.7.

se odehrála úžasná pomoc a spolupráce pěti žen z různých míst ČR a dvou dětí, které pomáhaly na jednom tornádem zničeném statku s čištěním cihel. Práce je tam stále dost a dost, ale velká kupa cihel byla očištěna a přemístěna na palety, a to nás moc potěšilo. Mezi dobrovolnicemi při společné práci vznikla přátelská atmosféra, která se mohla také dotknout těch, kteří už více jak měsíc bojují s následky. Děkuji také Ivanovi a všem z centra, kteří se naopak neúnavně starají o nás dobrovolníky – jídlo a zázemí – moc skvělé.)!!! Děkujeme.

Monika z Vysokého Mýta

Srpen

V srpnu jsme samozřejmě pokračovali, i když ne už tak hektickým tempem. V prostředí našeho sboru našlo zázemí několik skupin brigádníků z různých církví a měst (CB, AS, KS, CŽ, ŘKC)

Rozhodli jsme se, že sbor zůstane pro brigádníky otevřený i po prázdninách, tak za chvilku vyrážím pro další skládací křeslo-postele. V rozhodování nám pomohla také iniciativa https://www.kateriny.cz/prijed-na-moravu

Kromě obvyklých způsobů pomoci – stavební materiál, vybavení domácnosti a podobně směřuje teď část financí do obnovy několika komínů, protože topná sezóna je za dveřmi.